Hlavní stránka‎ > ‎Rozhovory‎ > ‎

Vivat, crescat, floreat, facultas medica prima Universitatis Carolinae Pragensis

přidáno: 30. 5. 2012 4:30, autor: Tomáš Student   [ Aktualizováno 7. 9. 2012 1:14 uživatelem Jana Ma ]

Pan děkan, profesor Tomáš Zima, odchází po sedmiletém funkčním období do „děkanského důchodu“ a s ním končí i jedna dlouhá etapa 1. lékařské fakulty. Ve své funkci byl od roku 2005 - zažil promoce více jak 2000 lékařů a fakultou prošlo za dobu jeho působení přes 9000 studentů. Dnes se s ním (ne)oficiálně loučil také Akademický senát.

Na speciálním zasedání promluvil profesor Pavel Pafko, který shrnul nejen uplynulé roky pana děkana na fakultě, ale také jeho kvality jako člověka. V podobném duchu se neslo i krátké slovo od studentů. Již v době kampaně jsem často slýchávala otázku, proč vlastně nekandiduje znovu děkan Zima. Dvě „odsloužená“ funkční období však stála proti němu, přesto jsem tuto otázku brala jako odraz skutečnosti, že si pan děkan v mnohém studenty 1. LF získal. Zejména svým rovným přístupem a podporou mnoha jejich akcí.

I když sám říká, že za poslední roky stihl mnoho věcí, za které je rád, uznává, že jsou i takové, kde by postupoval jinak. Každé působení má své dvě strany mince, ale myslím, že výsledný dojem, s kterým se bude k 31. 8. 2012 předávat svou funkci, je rozhodně tou lesklou stranou.

Na několik otázek jsem se pana děkana přeci jen zeptala:

  • Ve funkci jste už 7 let, kdy jste byl přesně zvolen? 
        Tak zvolen do funkce jsem byl na jaře roku 2005 a inaugurace, tedy ujmutí se funkce děkana, byla 1. září 2005. 
  • Pamatujete si ještě, kolik jste měl hlasů?
        Ano, pamatuji. Tenkrát jsem měl 16 hlasů z 30 a kolega Kittnar měl 14 hlasů.  
  • Takže to bylo dost „natěsno“.

    Bylo, ale byl jsem zvolen v prvním kole.

  • Jaké byly první roky ve funkci? Čekal jste, jaké to bude nebo Vás něco překvapilo?

    Vzhledem k tomu, že jsem na fakultě od studií, tak jsem měl velkou výhodu, že jsem hodně kolegů už znal z různých projektů, výuky a péči o nemocné. Navíc  jsem byl dvě funkční období v Akademickém senátu, tak jsem měl představu o chodu fakulty. Ale samozřejmě hodně záleží na týmu, který si kolem sebe vytvoříte, protože řízení fakulty je týmová práce. Rád bych jím tímto poděkoval, protože jsme tvořili hezký kompaktní celek, který fakultu po sedm let vedl.

  • Jak dlouho trvá, než se člověk zaběhne do funkce děkana?

    Tak to člověk přijde, sedne si do té židle. Může se chvíli rozhlížet a pak najednou začnou chodit maily, volat lidi a ptají se Vás na hodně věcí. Teď je potřeba věci řešit podle určité vize a ekonomických možností. A hlavním cílem je hledat, jak toho co nejvíce zrealizovat.

  • Kolik Vám chodí denně emailů?

    Denně tak 50 až 80 mailů, ale některé z nich jsou spojeny také s odbornými aktivitami. Takže tak hodinu až hodinu a půl s nimi po večerech či ránech strávím.

  • Jak dlouhá je tedy Vaše pracovní doba? Asi to nebude 8 hodin, že?

    Funkce děkana se špatně oddělí od funkce profesora a přednosty ústavu. Ale moje pracovní doba je od 7 hodin ráno do 8 nebo 10 hodin večer. Ale jsou v tom zahrnuty i jisté společenské povinnosti, které s prací souvisí. O víkendech se to snažím nedodržovat.

  • Takže Vám teď asi přibude hodně volného času. Už víte, na co ho využijete?

    Doufám, že když bude víc času, tak se chci věnovat ústavu, postgraduálním studentům a svým vědeckým nápadům.

  • Ale tu pracovní dobu zkrátíte? Tak na 10 hodin.

    Zkrátím a snad bude i více času na moji rodinu, přátele a koníčky.

  • Je něco, na co jste za posledních 7 let vážně hrdý?

    Kdybych měl říci něco, co se povedlo, tak jsou to určitě dvě velké rekonstrukce fakultních budov – budovy děkanátu a Ústavu vědeckých informací. Potom určitě uhájení postavení fakulty v oblasti vědy a úspěšný boj proti převedení fakultních nemocnic na akciové společnosti. A samozřejmě také vydání knihy o fakultě. Možná mě mrzí, že nevyšla kniha také o vědě na fakultě.

  • Tak ještě máte dva měsíce.

    Knížka o vědě na fakultě se za dva měsíce bohužel nestihne.

  • Máte tedy ještě nějaké cíle pro poslední dva měsíce?

    My už jsme se snažili všechno dodělat. Největším úkolem tedy bude průběh přijímací řízení, které snad proběhne jako každý rok bez problémů. Pak už se jen postupně rozloučit s kolegy na děkanátu, s kolegy z jiných fakult a podobně. A samozřejmě dovystěhovat si pracovnu.

  • Je něco, co si z Vaší současné pracovny odnesete na památku?

    Kromě mých dokumentů si určitě odnesu zmenšenou sošku bohyně Hygie, kterou mně a profesoru Grimovi věnoval Olbram Zoubek.

  • Chápu správně, že jde o zmenšeninu sochy, která stojí ve vestibulu děkanátu?

    Ano, to je přesně ona. Jen je asi zmenšená v poměru 1:5.

  • Ale zvládnete ji odnést v rukách?

    To ano, má necelý metr.

  • Nadále budete na fakultě působit jako přednosta ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky. Takže budete i zkoušet, je to tak?

    Ano. Teď díky spojení s prvním   ústavem chemie, budu po asi deseti letech zkoušet studenty druhého ročníku z Lékařské chemie. Tak se na to budu muset trochu připravit a oprášit své vědomosti.

  • Jak byste se popsal jako zkoušející? Mají se bát?

    Studenti se někdy mne bojí kvůli pozici děkana nebo přednosty ústavu, ale nebylo to třeba. Já se vždycky snažím v lidech něco najít. Zkouška nemá být o tom, že si ukážeme, co člověk neumí. Je důležitější, když se student orientuje, má přehled a logicky uvažuje. Chemie je logická věda. Když ze studenta i tak nic nevydolujete, tak se pak vidíte ještě jednou nebo dvakrát

  • A těšíte se tedy na zkoušení?

    Na zkoušení Lékařské chemie ano, je to takový návrat do mládí.

  • Zdá se mi, že hodně pracujete. Kdy jste měl vlastně poslední dovolenou?

    Snažím se mít během roku 3-4 týdny dovolené. Jen si ji musím plánovat několik měsíců dopředu. Naposledy jsme byli s manželkou na Šumavě, kde jsme nachodili tak 20 km za den.

  • Manželka musí být ráda, že budete mít víc volného času.

    Manželka si myslí, že bych mohl mít více času, ale tak uvidíme, jak to bude.

  • Během Vašeho působení jste získal také titul Manažer roku. Máte nějaké ekonomické zkušenosti, přeci jen mi to přijde u chemika nezvyklé.

    Člověk se učí v praxi, ale v roce 2000 jsem absolvoval Pražskou mezinárodní manažerskou školu, z které mám titul MBA. Ale díky řízení ústavu jsem měl i praktické, nejen teoretické znalosti. Ale ve školství a zdravotnictví někdy běžná manažerská pravidla neplatí.

  • Je něco, co byste poradil Vašemu nástupci, profesoru Šedovi?

    Asi to klasické přísloví: “Dvakrát měř, jednou řež“. Zásadní rozhodnutí se musí řešit bez emocí, i když je to někdy velmi těžké.

  • Nepřijde Vám zvláštní, že se funkce děkana ujme znovu „chemik“? Myslíte, že oborově nějak více inklinují k děkanství?

    Při tom teoretickém oboru máte trochu víc času a lépe Vám to umožňuje rychle měnit své plány, když to práce vyžaduje. To třeba na operačním sále jde velice těžko. Druhým důvodem je možná to, že chemie je logická věda a když se podíváte na molekulu, tak víte, jakou bude mít barvu a jak se bude chovat. Ale to mě jen tak právě napadlo, tak nevím.

  • Vedení fakulty je tedy logické?

    Jak kdy. Někdy logické, někdy intuitivní. Ale vždy vychází ze znalostí lidí, s kterými pracujete.

  • Při dnešním „poděkování“ tu zazněla hodně chvály, je něco, co Vás vysloveně potěšilo?

    Potěšilo mne to a až dojalo, to všechno.

  • Je něco, co byste rád studentům vzkázal?

    Určitě bych studentům chtěl popřát, aby dobře zvládli zkouškové období. A obecně bych si přál, aby akademická obec byla homogenní a lidé se povznesli nad drobné hašteření ku prospěchu a rozvoji 1. lékařské fakulty.


Vivat, crescat, floreat, facultas medica prima Universitatis Carolinae Pragensis

Ať žije, roste a vzkvétá 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

 

Pan děkan prof. Tomáš Zima

Část Akademického senátu 

Profesor Pavel Pafko při proslovu

Zástupci studentů v AS


Volná diskuze s panem děkanem 

Předseda AS prof. Přemysl Strejc

Pan děkan při našem rozhovoru 
Comments