prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc: "Mně hrozně imponují třeba krtci a mravenci..."

přidáno: 21. 4. 2013 7:43, autor: Jana Ma   [ aktualizováno 5. 5. 2013 7:39 ]
Zatím posledním hostem Křesla pro Fausta byl prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. - bývalý děkan lékařské fakulty v Brně a významný onkochirurg. 
Ačkoliv působí pan profesor Žaloudík na první pohled jako nepřístupný a chmurný člověk, vyznačuje se velice jemným smyslem pro humor. Na posezení s ním dorazil až neobvyklý počet fakultních profesorů a docentů, čehož si dle svých slov velmi váží a nechápe, co na něm, jako "Moravákovi", je zajímavé a že on by si radši poslechl někoho z přítomných. 


                    "Nelze vyhrát, nelze dlouhodobě remizovat, ale nelze nehrát."


Počátky studia 
    O počátcích svého studia mluvil pan profesor s radostí. Jako dítě chtěl být dřevorubcem, protože mu to přišlo jako takové "skutečné" povolání. Pravděpodobně na tom měl vliv i jeho otec, který byl lesníkem. Původně studoval pan profesor přírodovědu: "Otec mi říkal, že je to sice hezké, ale že mě to neuživí. Tak jsem se rozhodl jít na medicínu", vzpomíná. 


Chirurgové nechápali, proč se zajímat o onkologii hlouběji
    V začátku jeho kariéry bylo prý velice těžké vzbudit u kolegů chirurgů zájem o onkologii. Sám přirovnává nádory ke lvovi: "Když máte jít na lva frontálně, pak čím menší, tím lepší, ne? Ale nikdy nesmíme zapomínat ani ta pokročila stádia". Pan profesor zastával vždy názor, že chirurg se má svým pacientům věnovat od začátku až do konce. Má je poznat již ve fázi stanovení diagnózy, aby je viděl osobně naživo a věděl, do čeho při operaci půjde.   


"Praha pro mě byla velké město, daleko na západě." 


Brno versus Praha 
    Během rozhovoru došlo i známé téma nevraživosti mezi Prahou a Moravou. Pan profesor trochu s nadsázkou konstatoval, že si uvědomuje, že o Moravanech se říká, že jsou to Slováci, kteří nedošli do Prahy. Podobným stylem kontroval i děkan 1. LF Aleksi Šedo. 
    Vzhledem k investicím, které se v poslední době v Brně provedly, došlo i na politickou stránku věci. Pan profesor je totiž zároveň senátorem. Jeho pohled na nelogické investice z evropských dotací je jasný: "Původně se plánovalo vystavení centra s podobou sfingy, která by vítala přijíždějící z Prahy. Naštěstí to neprošlo a peníze se daly na topení a kultivaci kampusu.
    Podobné je to i s kampaní kolem protonového centra, které vidí jako smysluplné zejména pro dětské pacienty, pro které by mohla být léčba šetrnější a cílenější. "Jednou se mě jedna novinářka ptala, kdo objevil ten proton. Tak jsem ji smířlivě vysvětlil, že ono asi půjde spíš o to urychlení, když i ona celá je složená z protonů".  


"A pak přišly eurofondy, kterými se nás pokusily nepřátelé imperialisté zničit." 


Volný čas mimo sál i na něm
    Po svém odchodu z onkologického ústavu a zvolení senátorem, má nyní trochu více času nejen na rodinu, ale i na své záliby. I přes svou urostlou postavu, je pan profesor zaujatým zahradníkem. Veřejně vyjádřil svůj obdiv ke krtkům a mravencům, kteří prý v porovnání ke své velikosti, dokáží vyhrabat obrovské množství hlíny. On sám by v tomto pohledu prý musel vyhrabat extrémní kopce. "Já krtky nehubím, já je naopak využívám. To, co vyhrabou, je výborná hlína pro kytky do květináčů". 
    Chirurgii vnímal vždycky jako svoje poslání. Ačkoliv ho sám s nadsázkou přirovnává k ruční práci, kdy může na sále nechat hlavu spát a povídat si s mladšími kolegy o jejich názorech. Medicína dneška se mu zdá sofistikovanější než dříve. 
 

"Když jedu po D1, tak si můžu poslouchat zprávy a být z toho plačtivý nebo můžu poslouchat barokní hudbu a mít z toho radost." 


prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. 
  • rodák z Frýdku Místku 
  • absolvoval lékařskou fakultu v Brně
  • atestovaný chirurg a klinický onkolog
  • během své kariéry pracoval v Onkologickém ústavu v Brně, ve Velké Británii nebo v USA
  • zakladatel Univerzitního onkologického centra v Brně
  • děkan lékařské fakulty v Brně letech 2003-2010
  • má dvě dcery, jedna je mikrobiolog, druhá plastický chirurg
  • má rád přírodu, hraje na kytaru a pětistrunné banjo, rád čte a poslouchá country a bluegrass

Comments